|
| |
|
| |
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
|
|
Letovisko Božkov. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industrializace.
Koubová, Lucie ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy a s tím související proměně příměstské krajiny v době industrializace. Konkrétně práce zkoumá období druhé poloviny 19. století a prvá desetiletí 20. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně charakterizován pojem industrializace a s ní související pojem průmyslové revoluce, dále se tato část věnuje vzniku a historickým kořenům rekreačních a volnočasových aktivit. Následuje kapitola zabývající se obecně rekreací v době industrializace, na ni pak navazují již konkrétní kapitoly o rekreačních aktivitách obyvatel Prahy ve zkoumaných obdobích. Teoretická část je zakončena shrnutím vědecké studie, která zkoumala meziválečné letovisko Hradišťko. Tato studie posloužila jako inspirace pro konkrétní zkoumání uvedené v empirické části práce. Empirická část se věnuje podmínkám vzniku a rozvoji přípražského letoviska Božkov v meziválečném období. Závěr diplomové práce je věnován srovnání geneze letoviska Hradišťko s letoviskem Božkov.
|
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
|
|
Černošice, pražské letovisko v závěru 19. a v prvých desetiletích 20. století. Příspěvek k poznání vzniku a vývoje rekreačních aktivit obyvatel měst v období industrializace
Šímová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem příměstských letovisek a rekreačních aktivit obyvatel Prahy ve druhé polovině 19. a v prvních desetiletích 20. století. Práce nejprve představuje následující témata: obecná charakteristika období industrializace, vznik a počáteční vývoj střední třídy, vila se zahradou na periferii industriálního velkoměsta jako specifický projev kultury střední třídy, fenomén zahradních měst, rekreační aktivity charakteristické pro industriální společnost a příměstská letoviska jako specifický způsob rekreace střední třídy. Poté je představeno konkrétní letovisko. Tímto letoviskem jsou Černošice, jedno z nejznámějších letovisek této doby, v jehož sousedství se nalézala další oblíbená letoviska obyvatel Prahy, např. Všenory nebo Dobřichovice. Tato práce hledá odpovědi na následující otázky: Jaké faktory či události vedly ke vzniku tohoto letoviska (např.: Kdy letovisko vzniklo? Proč bylo pro obyvatele Prahy atraktivní?)? Jak vypadal život v letovisku (např.: Jaké rekreační aktivity návštěvníci letoviska provozovali? Jaký druh lidí si zde stavěl vily?)? Jakou roli hráli obecní představitelé ve fungování letoviska (Jakými konkrétními způsoby letovisko podporovali? Jakými problémy se v této souvislosti zabývali?)? Odpovědi na tyto otázky se snaží přispět k pochopení obecného...
|
|
| |
|
|
Zeleň jako rekreakční zázemí města
Růžičková, Ilona ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Konvička, Miloslav (vedoucí práce)
Z pohledu podpory zdravého životního stylu a tvorby zdravého prostředí ve městě, které si situace v současné společnosti u nás žádá, vyplývá potřeba rozvoje rekreace a veřejné zeleně hlavně ve velkých městech. V první řadě se jedná o formu přípravy v plánování, tedy vypracování zadání a projektů pro jejich následné prosazování a zajišťování finančních prostředků na jejich realizaci. Disertační práce rozebírá úlohu každodenní rekreace pro člověka jako zdraví prospěšnou činnost a úlohu zeleně pro tento druh rekreace jako nejvhodnější rekreační prostředí. V práci se popisuje stav, význam a druhy rekreace a zeleně ve městech u nás, hledá a hodnotí jejich vzájemný vztah z pohledu možností využití ploch městské zeleně pro každodenní rekreaci. možností pro každodenní rekreaci v systému městské zeleně.) Konkrétně se práce soustředila na koncepční a kompoziční zásady úprav ploch sídlištní zeleně, která je vhodnou potencionální plochou pro rozvoj zeleně a rekreace a to často o značném rozsahu, pro velké množství obyvatel a v intravilánu většiny našich města. Záměrem práce je analyzovat současný stav rekreace na plochách zeleně ve městě a na sídlišti a navrhnout možnosti řešení pro zkvalitnění či zakládání ploch zeleně na úseku územního plánování ve formě opatření na úrovni projektového řešení. Práce má přispět k přehledu a k obohacení vědomostí o možnostech tvorby ploch zeleně pro naplnění jejich rekreační a obytné funkce a tím k dosažení komplexnosti bytové zástavby.
|
|
|
Rekreační aktivity pylových alergiků ve zvoleném území
Stoklásková, Pavla
Náplní bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření, jaké rekreační aktivity provozují pyloví alergici ve venkovním prostředí a zda a jakým způsobem je pylová alergie v těchto aktivitách omezuje. K tomuto účelu bylo vybráno město Třinec ležící na úpatí Moravskoslezských Beskyd v oblasti se silně znečištěným ovzduším. Současně se práce zabývá hodnocením reálných potenciálů a reálných efektů - aktuálního stavu sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické funkce lesů v místech nejvíce navštěvovaných obyvateli Třince, a to Lesoparku Třinec a Javorového vrchu. K hodnocení je použita Metodika Vyskot a kol. (2003).
|
|
|
Prostředí cestovního ruchu - Pacovsko
ŠÍMOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím cestovního ruchu na Pacovsku. Věnuje se posouzení možností a současného stavu využití regionu {\clqq}Pacovsko`` aktivitami cestovního ruchu. V práci je uvedena stručná charakteristika vybraného prostoru na základě metodiky teritoriálního modelu cestovního ruchu. Tato práce odpovídá na otázky odkud návštěvníci pochází, jaké aktivity v dané oblasti provozují. Práce posuzuje strukturu rekreačních aktivit, vliv sociálního statutu na provozované aktivity, zjišťuje a posuzuje konflikty, které vznikají při využívání rekreačního prostoru aktivitami cestovního ruchu. Preference návštěvníků byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. Na základě zjištěných údajů z dotazníkového šetření byly vytvořeny možné potenciální návrhy, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti oblasti. Text této práce je doplněn tabulkami, grafy a přílohami.
|
host ::
RSS.